Přijďte se zasmát. Stand-up komedii Ladislava Zibury o pouti do Jeruzaléma nabídne ve čtvrtek 10. března od 19 hod. Kino Svět

1. Termín poutník je v posledních letech moderní a možná i trochu potlačuje slovo nezávislý cestovatel. Pokud se za poutníka považujete, jak byste ho popsal, případně odlišil od cestovatele? 

Po pravdě jsem o sobě nikdy netvrdil, že bych poutníkem byl. Ostatně i u nás žije řada lidí, kteří toho nachodili nesrovnatelně víc než já. Slovo „pouť" ale jasně definuje to, že chodíte jen pěšky. „Nezávislý cestovatel" jezdí třeba stopem nebo tak. Oba si namnoze odnášejí stejné zážitky, ovšem pěší chůze má svou neopakovatelnou atmosféru – patří k ní i nekonečná nuda, problémy s vodou a puchýři a také víc než tisíciletá tradice.

2. Nezávislé cestování je doménou mladých lidí, většinou vysokoškoláků. Za málo peněz procestovat co nejvíce. Byl právě tohle důvod, proč jste zvolil poutnickou cestu? 

To určitě ne. Pouť samozřejmě člověka nestojí mnoho peněz, je to výhoda – mně ale spíš jde o to zkoumat, proč lidé na poutě vyráží na tak dlouho a proč v minulosti pro evropskou tradici byly tak důležité. Kdybych chtěl vidět co nejvíc, jezdím stopem – stopem se do Říma dostanete za 3 dny, pěšky za 37 dní... Ale cestování je super obecně – i když toho sám mimo Evropu dosud moc nacestováno nemám.

3. A přišel jste na to, proč to lidé dělají a vyráží na tak dlouhé poutě?

Myslím, že to bude dost individuální. Za sebe ale mohu říct, že se pravděpodobně chtějí vrátit k jednoduchosti, skromnosti a pokoře, kterou ve světě kolem postrádají. Prožít velké dobrodružství, na které budou vzpomínat celý život. A samozřejmě taky z náboženských důvodů, které jsou u mě ale irelevantní. Chůze je formou meditace – nemusíte na nic myslet a velmi intenzivně vnímáte sebe a všechno kolem.

4. Měl jste na začátku cesty představu o tom, do čeho jdete a případně i nějaké plány či doporučení přátel? 

Zejména před cestou do Jeruzaléma jsem se bavil s pár lidmi (zejména ze zahraničí), kteří mají podobnou zkušenost, a zjišťoval si, jak zajistit vlastní bezpečnost. Při cestách po Evropě jsem zcela plánovaně vyrážel nepřipraven a neznalý toho, co mě čeká. Člověk se tak vyhne zklamání a zažije toho nejvíc.

5. Jaké bylo největší zjištění pro vás na této meditační cestě?

Na to jsem asi moc mladej, abych tohle posoudil. Každopádně mě hodně překvapila neuvěřitelná vstřícnost a pohostinnost lidí, a to zejména u muslimů. Polovinu nocí v Turecku jsem strávil u úplně cizích lidí, kteří mě sami pozvali k sobě domů.

6. Ze Dvora Králové, kde budete promítat ve čtvrtek, pochází i poutník Petr Hirsch, který nedávno zrušil své plány na poutnickou cestu kolem světa. Jaké máte vy plány - chystáte se na další cestu, nebo vám tato zkušenost již stačila?

S Petrem jsme mimochodem kamarádi a radil mi s cestou do Jeruzaléma. Já chci v poutích ještě nějakou dobu pokračovat – ale kratších než Petr. V dubnu vyrážím na několik měsíců na další cestu. Původně jsem mluvil o Africe, kterou ale nakonec asi opustím. V hlavě mám ještě jeden plán na minimálně 4 měsíce, ale dosud o něm nechci mluvit, protože záleží na tom, zda se mi podaří vyřídit víza.

8. Co byste vzkázal všem, kdo se bojí vytáhnout paty z domu?

Ať je klidně nevytahují. Myslím si, že způsobů, jak dosáhnout spokojenosti v životě, je ohromná spousta, a že kdo neškodí ostatním, si může dělat, co chce. Cestování každý dělá pro sebe a nedělá z něj důležitějšího člověka. Nicméně pokud by cestovat chtěli, jen se toho bojí, pak mi přijde zajímavé se zamyslet nad konečností života a nekonečností strachu…

Děkuji za rozhovor.

Záznam pořadu Všechnopárty, kde byl hostem pan Šípa, můžete zhlédnout zde.

Vstupenky na čtvrteční promítání si můžete obejdnávat přes on-line rezervaci Kina Svět. 

Autor: Kateřina Sekyrková