František Fiferna – zapomenutý odbojář z řad královédvorských hasičů

Když půjdete ke kostelu kolem staré hasičárny, asi si nevšimnete ponuré šedé pamětní desky. Jsou tam tři jména. František Fiferna, Jaroslav Mach a František Polák, všichni členové tehdejšího hasičského sboru. Všichni byli členy odbojové skupiny Obrana národa. Skupina již začala pracovat na začátku války a v čele byl kapitán československé armády (jméno se mi nepodařilo zjistit). Hlavní štáb této skupiny byl v Hradci Králové. Úkolem této skupiny bylo opatření zbraní. Další člen, Václav Fidler, byl před válkou obchodníkem se zbraněmi. K členům patřil i pan Václav Svoboda, o kterém nic nevím. Podařilo se jim sehnat pušky z 1. světové války, krátké karabiny i se střelivem. 

Zbraně zakopali na zahradě Klazarovy vily (dnes školka Juty 03), kde byl František Fiferna zahradníkem a žil tam se svoji rodinou, manželkou a dvěma dcerami. V roce 1941 někdo úkryt vyzradil Gestapu. Pana Fifernu, jako prvního člena skupiny, zatkli. Přivedli ho k místu zakopaných zbraní, takže měli přesné informace. Postupně pak zatkli další členy odbojové skupiny. Pánové Mach a Fiferna byli popraveni, po velkých útrapách, 1. června 1943 ve Stuttgartu. Pan Polák byl odsouzen na dvacet let, krátce byl propuštěn, znovu zatčen a brzy zemřel v Terezíně na skvrnitý tyfus. Ještě byl zatčen další člen skupiny, Václav Fidler, který byl odsouzen k smrti, ale pak mu trest byl změněn na dvacet let. Byl v koncentračním táboře a po válce se vrátil domů. Královédvorští hasiči slavnostně odhalili pamětní desku všem třem svým členům v roce 1945. Mimo významných hostů se účastnili i členové rodin zemřelých. O pánech Machovi a Polákovi stručně píšou paní Rezková a paní Špatenková ve svém díle o obětech z řad Sokola. O panu Fifernovi si dnes dovoluji napsat já.

Pan František Fiferna se narodil v Lomnici nad Popelkou dne 24.8.1901 do rodiny truhláře. Ve svém rodném městě je jeho jméno vytesáno na památníku obětí 2. světové války. V Opočně se vyučil zahradníkem a prošel praxí v pražské Valdštejnské zahradě. V roce 1926 se oženil s Antonii Kušičkovou a narodily se jim dvě dcery, Jaroslava a Marie (Marie v roce 1946 zemřela na souchotiny). Pan Fiferna získal místo zahradníka u továrníka Klazara, kde bydlela celá rodina. Po zatčení byla rodina ve velmi svízelné situaci, ale žila ve Dvoře Králové až do roku 1946. Osamělá matka se v roce 1947 přestěhovala za dcerou Jaroslavou do Prahy.

Pan Fiferna byl znám jako velmi obětavý člen hasičského sboru. Vždy šel „do ohně s plným nasazením“. Tak se choval i v osobním životě i na začátku války. Jeho přezdívka „Hrdý vlastenec“ hovoří o všem.

Tuto vzpomínku jsem napsal na památku svých rodičů, kteří rodinu Fifernovu velmi dobře znali a otec, taky zahradník, ji dle možnosti podporoval po popravě Františka. Vzpomínka patří i vnučce pana

Fiferny, paní Katarině Jeníčkové z Prahy. Pokud někdo může ještě něco dodat k tomuto příběhu, budu velmi rád.

Děkuji místnímu hasičskému sboru, dále paní Jeníčkové a panu Tykalovi za poskytnutí podkladů.

Josef Jiránek

29.6.2020