Vyhledej
Královédvorsko > Historie > osobnosti

MUDr. Josef Moravec byl nejen starosta, ale zakladatel mnoha českých škol v regionu

Redakce / 11.12.2021
Na rozvoji a budování Dvora Králové se pozitivně podílelo mnoho významných osobností. Těžko bychom však hledali tak výrazně vlastenecky založenou osobnost, která se podílela na rozkvětu nejen našeho města a okolí. MUDr. Josef Moravec zasvětil celý svůj život práci pro český národ a svými postoji hájil pravé české vlastenectví. Byl v tomto směru neústupným, ale také tolerantním. Byl připraven i v těžkých dobách pracovat vždy pro blaho města, pořád se stejným cílem a bez toho, aby očekával prospěch pro sebe.

FOTOGALERIE - MUDr. Josef Moravec


Josef Moravec se narodil 15. srpna 1850 v Českých Petrovicích. Pocházel ze smíšeného českoněmeckého pohraničního kraje. Syn nemajetných rodičů neměl podmínky ke studiu nijak lehké. Absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a v Praze, kde maturoval a dále studoval německou lékařskou fakultu. Nakonec promoval ve Vídni. Byl prvním Čechem, který při promoci, jménem všech současně promovaných, promluvil česky. 

Lásku k českému národu projevil již v mládí, tehdy v Petrovicích během svých prázdnin zřídil v malé hospůdce svoji malou českou školu, kde vyučoval. Za studií v Praze byl členem výboru „Čtenářského spolku“, ve Vídni členem „Slovanské besedy“ a čilým pracovníkem české menšiny.
Po promoci pobýval nějaký čas na vídeňských klinikách, potom se vrátil do Čech, aby byl v Králíkách jmenován městským fyzikem. Odtud přešel do Police nad Metují. Zde byl nařčen z proticírkevní mluvy. Byl pozván opatem Rottrem do Broumova, kde mu byla jeho činnost vytýkána. MUDr. Moravec panu opatovi odpověděl: „Já jsem Čech, proto odebírám české noviny a jsem svobodomyslný – to nepopírám. Moje přesvědčení mě nikdo nevezme, ale proti církvi neagituji...“. Opat byl s jeho ujištěním spokojen a propustil ho se slovy: „Tak je to dobře, buďte jen takový, jaký jste“.


Dvůr Králové nad Labem


Do Dvora Králové n. L. přišel v srpnu roku 1882 a svůj pevný postoj ke všemu českému začal ihned dokazovat. Bez váhání se MUDr. Moravec postavil na stranu Čechů. Jeho životní krédo znělo: „Cizí nech a nehanob, svoje miluj, braň a zdob!“
Ke svému příchodu do města řekl: „Bylo mi to vítáno, neboť jsem postřehl, že tu svými silami snad budu moci trochu posloužiti naší české věci a sloužiti české řeči... Prožil jsem celé své mládí střídavě mezi Čechy a Němci, a tak jsem poznával, co všechno Němci mají, a co nám ještě schází. Cítil jsem, že jsme utiskováni a čím více jsem si toto bezpráví na Češích uvědomoval, tím mě bylo teskněji a tím více jsem se namáhal, abych češtinu všude uplatňoval“.

Veřejný život


Byl aktivní ve veřejném životě české komunity. Založil tu Českou besedu, byl starostou místního Sokola a zasedal v předsednictvu Ústřední matice školské. Do našeho města nastoupil po úmrtí MUDr. Wewerky, městského fyzika, bývalého starosty města a zemského poslance, už jako ženatý. Byl předvídavý, dobrý organizátor a stal se brzy platným činovníkem města i všech vlasteneckých spolků. Vším mu byla rodná, mateřská řeč. V našem městě se díky jeho aktivitám zrodila Národní jednota severočeská. Impuls
k jejímu vzniku dal na valné hromadě akademického spolku „Krakonoš“. Psal se rok 1885 a v Praze se o tuto myšlenku zasadil František Ladislav Rieger spolu s dalšími vlastenci. Národní jednota severočeská vznikla v území národnostně smíšeném. Pomáhala hmotně Čechům, a hlavně jejich dětem. Stala se ochráncem českých menšin. Právě toto zřízení odborů Národní jednoty severočeské a Matice školské dalo základ ke vzkříšení mateřské řeči. 

Bartolomějská noc


V té době došlo v našem městě k tak zvané „Bartolomějské noci“, když Leopold Mandl založil v našem okolí několik německých spolků, podařilo se mu v České Podharti založit německou školu a uspořádat ve Dvoře Králové sjezd turnerských spolků, pod vlajícími velkoněmeckými prapory. Je třeba připomenout, že o rozpuštění a odchod turnerů z města se na žádost českého obyvatelstva a okresního hejtmana Schneidra zasadil i MUDr. Moravec. Odtud je znám jeho výrok na adresu Němců: „Dvůr Králové byl, jest a bude navždy českým městem!“

Tématu Královédvorské "bartolomějské noci" se budeme ještě v budoucnu věnovat, protože to byla událost celostátního významu.

První královédvorský časopis Český Venkov


Společně s novinářem Langerem založili první královédvorský časopis „Český venkov“ a od roku 1882 byl předsedou odboru Ústřední matice školské, a to až do své smrti, tedy plných padesát pět let.


Zemská politika 

V 90. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Hradec Králové, Jaroměř, Josefov) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně. Později byl uváděn jako poslanec za realistickou stranu. 

Starosta Dvora Králové nad Labem


18. června 1887 byl MUDr. Moravec zvolen starostou města a není bez zajímavosti, že za jeho 
úřadování byla zavedena jen česká řeč a také písemnosti se vyřizovaly česky. Tuto funkci vykonával po celé volební období, do roku 1891. Za jeho éry byla založena městská spořitelna a došlo k přestavbě děkanského kostela svatého Jana Křtitele.  

Založení Gymnázia a dalších českých škol


V této době nemělo naše město žádnou vyšší školu. MUDr. Moravec si dobře uvědomoval, že pro rozvoj města je důležité věnovat se rozvoji školství. K tomu píše v městské kronice kronikář Bedřich Söllner: „K tomu přispěla zvláště neúmorná snaha Dr. Moravce o rozmach českého školství na Královédvorsku a zvláště zřízení českého gymnázia ve středu města. Stalo se tak roku 1888.“ Dále kronikář Söllner uvádí: „Aby C.K. vláda a Němci v obecním zastupitelstvu nemohli odepříti souhlasu, bylo úmyslně navrženo pojmenovati gymnázium jménem císaře a krále Františka Josefa I.“.
Založením gymnázia se zlepšil kulturní život ve městě. Profesoři i studenti se přičinili o vlastenecký ráz tím, že byly konány české přednášky, výlety a vlastenecké slavnosti. Studenti se stali jakýmsi výkvětem města, přičinili se o hudbu, zpěv i divadlo a soustřeďovali se v akademickém spolku Krakonoš.

Snaha MUDr. Moravce však tímto nekončila. Podporoval rozvoj českého menšinového školství v regionu. První českou školu založil a vybudoval v Dolním Nemojově, škola nesla název Moravcova nebo také Hraničářská. Jeho lékařská ordinace sloužila „hraničářům“, udělovala jim pokyny, rady a nutná povzbuzení. Usiloval o vybudování dalších českých škol v obcích, kde byli Češi v menšině, v Prorubech, Dubenci a Žirči.
Moravec se snažil pomoci českým menšinám v Kuksu, Libotově, Sylvárově, Starobuckém Debrné, Velké Bukovině, Choustíkově Hradišti, Brusnici a Mostku.

Dne 1. ledna 1888 zřídil Českou průmyslovou školu pokračovací, když předtím dle kronikáře byla 18. října1887 otevřena Vyšší dívčí škola, která však předčasně skončila z důvodu špatného vedení.

O prozíravosti MUDr. Moravce svědčí i to, že když se z německého „Trautenauer Wochenblattu“ dočetl o zamýšlené stavbě německé školy v Podstráni, ještě týž den svolal schůzi obecního zastupitelstva, kde prosadil zakoupení tohoto pozemku pro postavení školy II. obvodu (v Sylvárově). V témž týdnu se stavební komise na pozemku pana Holuba rozhodla o stavbě dvoutřídky.

Ústřední matice školská (ÚMŠ) a Národní jednota severočeská (NJS)


V osmdesátých letech předminulého století vznikla Ústřední matice školská a Národní jednota severočeská, které významně podporovaly vše české v pohraničí. Na vzniku měl velkou zásluhu právě MUDr. Moravec, který v roce 1882 pozval F. L. Turnovského, redaktora „Pokroku“, aby svojí přednáškou vysvětlil cíle ÚMŠ.

Více o Ústřední matici školské a její činnosti přímo ve Dvoře Králové a okolí najdete v samostatném článku

Přítel T. G. Masaryka


Josef Moravec byl vrstevníkem a blízkým přítelem našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka a také jej při jeho návštěvě ve Dvoře Králové nad Labem osobně vítal. Byl nejen příznivcem Sokola, ale aktivně se zúčastnil IX. všesokolského sletu v Praze.

Koupil Lázně Velichovky


MUDr. Moravec byl dobrým lékařem a také stoupencem léčby revmatických chorob pomocí
rašeliny z Velichovek. Tyto lázně byly tehdy ještě v plenkách a on sám byl zván k odborným konzultacím do Vídně. Roku 1897 lázně Velichovky koupil a provozoval. Publikoval práce v oboru lékařství.  

Pohřeb byl manifestací všech občanů města


MUDr. Moravec byl až do své smrti dne 3. srpna 1937 (ve věku 87 let) předsedou Matice školské a také aktivním členem Národní jednoty severočeské. 
Jeho pohřeb byl doslova manifestací všech občanů města i širokého okolí. Nebylo korporace, která by se nezúčastnila, promluvil zástupce lékařské komory z Prahy MUDr. Malík i další. Na Denisově náměstí se rozloučil se zesnulým současný starosta města Jaroslav Bilina. Ten poděkoval zesnulému za jeho práci pro město za všechno obyvatelstvo, ocenil jeho nesmírnou práci národní, kulturní i hospodářskou, zdůraznil jeho nekompromisní češství, které se nezaleklo ani perzekucí. Psal se rok 1937 s narůstající hrozbou fašizmu. V pardubickém krematoriu splývala vedle katafalku československá vlajka. Vlastence přišli vyprovodit sokolové, sestry Červeného kříže a hasiči.
Děti z matičních škol Nemojova a ze Starobuckého Debrné mu zazpívaly prostinkou píseň
složenou jeho pokračovatelem Janem Rejlem, ředitelem matiční školy v Nemojově. Od něho,
jako následníka ve věci národní byla i slova v básni k památce:

„Na bílou školu černý prapor zdvíhám,
drobounké pláčou ve vsi světnice,
žalují dětem, stýskám milým knihám
a svému srdci arci nejvíce ...... 

Nedopusťme, aby se na tohoto vlastence a velkou osobnost našeho města zapomnělo.

Pavlína Špatenková


Zdroje:
Pod Zvičinou, VIII. ročník, č. 2
Wikipedie
Kronika města Dvůr Králové n. L. 2004
www.gym-dk.cz


Související články
Činnost Ústřední matice školská (ÚMŠ) ve Dvoře Králové n. L. a okolí
Královédvorák Jindra Bém, legionář, sportovec a politik, který byl trnem v oku Němcům i komunistům
JUDr. František Pařez - 81 let od smrti významné osobnosti Dvora Králové nad Labem
Jedinečné osobnosti regionu jsme vám představili v unikátním projektu JAK SE TU ŽIJE
Jaký je vztah nejslavnější pacientky Siegmunda Freuda ke Dvoru Králové nad Labem? „Dora“ – případ pro bulvár
Celých dlouhých 40 let trvalo, než byl muži akceptován ženský Sokol a 50 let, než byl ženám umožněn vstup do předsednictva Sokola!
Vaše komentáře

Přečteno 1001x
 
12.12.2024 - V sobotu 14. prosince pořádá v lesích kolem vrcholů Zvičiny, Kozla a Perné Myslivecký spolek Zvičina hon. Do lesa a na louky nad Dolní Brusnicí a Bílou Třemešnou doporučujeme proto v tento den nevycházet.
19.11.2024 - Do 22. listopadu 2024 je hlášena výluka na trati v úseku Hradec Králové hl. n. - Jaroměř, kde je zavedena náhradní autobusová doprava. Autobus nahrazující rychlík směr Hradec Králové vyjíždí již ze Dvora Králové.
04.11.2024 - Na interním oddělení městské nemocnice ve Dvoře Králové je opět od pondělí 4. listopadu zákaz návštěv.

Volná pracovní místa
Kuchař ve školní jídelně (Bílá Třemešná)


Školní psycholog (ZŠ Schulzovy sady)

Učitel pro I. stupeň ZŠ (ZŠ Bílá Třemešná)

Učitel matematiky pro II. stupeň ZŠ 

Terénní pečovatel/ka (Diakonie ČCE)


Kalendář akcí