Sokolové si hned nadvakrát připomněli Památný den sokolstva

Redakce / 15.10.2019, sokol.kralovedvorsko.cz

V úterý 8. října a kvůli silnému dešti potom ještě pondělí 14. října si sokolové připomněli Památný den sokolstva, který byl usnesením parlamentu a senátu zařazen mezi významné dny České republiky.

Již několik let je tento dříve jen pro sokoly a nyní i pro všechny občany naší země významný den spojen se vzpomínkou na všechny umučené Sokoly. Královédvorští sokolové si tento den vybrali také pro odhalení Kamenů zmizelých a představení nového praporu Královédvorských sokolů, na který se složili cvičitelé Sokola.
Pro tento den tradiční Večer sokolských světel byl však kvůli silnému dešti, který zhasínal světýlka v rukou již promrzlých dětí, odložen až na pondělí 14. října. A bylo to dobře, protože tento den už bylo krásné počasí a bezvětří, takže světla nezhasínala.

Proč je tento den pro sokoly a vlastně pro celou naší zemi tak důležitý?

Vraťme do roku 1941, do doby nacistické okupace, kdy K. H. Frank informoval Hitlera, že největším nebezpečím pro Říši je sokolská organizace.

Hitler se rozhodl poslat do Prahy jako zastupujícího říšského protektora generála SS Reinharda Heydricha. Heydrich okamžitě po příchodu do Prahy 28. září na svátek sv. Václava vyhlásil stanné právo. V noci ze 7. na 8. října proběhla „Akce Sokol“, ve které podle připravených seznamů byli zatčeni sokolští činovníci z ústředí, žup a dokonce i z jednot. Byli uvězněni v Osvětimi. Podle zprávy R. Heydricha o „Akci Sokol“, zaslané 11. října 1941 Hitlerovi do Berlína, bylo zatčeno asi 1 500 lidí. A z nich se domů vrátila pouhá stovka! Všichni byli uvězněni bez soudu, bez důkazu provinění, jen proto, že byli činnými členy Sokola!

Také královédvorští sokolové byli zapojeni do protinacistického odboje a hned 14 jich zaplatilo životem! Byli to bývalý starosta města Jaroslav Bilina, JUDr. František Pařez, starosta jednoty a místostarosta župy Podkrkonošské, řídící učitel, náčelník Sokola Doubravice a místonáčelník župy Podkrkonošské, zakladatel tábora na Ježkově, královédvorský rodák Karel Ježek, letec Eduard Zbroj, továrník Josef Sochor, úředník Josef Šonka, úředník Karel Raich, student Jiří Řezníček, mistr zámečnický Jaroslav Mach, správce František Polák, Jan Růžička, Klára Eisnerová, Edita Hochbergová, Ida Schützová,

Prvním třem jmenovaným, Jaroslavu Bilinovi, Dr. Pařezovi a Karlu Ježkovi Sokolové odhalili Kameny zmizelých.

Karel Ježek

Karel Ježek byl členem Sokola už od mládí. Cvičil rád a účastnil různých župních závodů. Byl také cvičitelem, režíroval ochotnické sokolské divadlo. Nikdo si v Doubravici neuměl představit, že by 7. březen nebo 28. říjen nebyl oslavován školní besídkou a sokolskou akademií.
V září 1938 se Ježek zúčastnil branného kurzu, kterého se na pozvání ČOS účastnili vybraní sokolové. Účastníci dostali pokyny, co dělat v případě přepadení republiky. Karel Ježek se zapojil do protinacistického odboje. I po zákazu Sokola byl ve spojení s ostatními sokoly.
Karel Ježek dostal úkol připravit úkryt pro parašutistu Jiřího Potůčka, který se po odchodu z Ležáků ukrýval na Bohdašíně a na Končinách u rodiny Burdychovy. Situace se horšila, hrozilo prozrazení a bylo potřeba parašutistu přestěhovat. Bohužel došlo k vyzrazení a ve čtvrtek, 2. července 1942 odvedlo gestapo Ježka přímo z vyučování, aniž by se mohl rozloučit s rodinou a spolu s ostatními členy odbojové skupiny S 21 B byl odsouzen a v Pardubicích na Zámečku popraven.

František Pařez

František Pařez pracoval jako advokát a kromě toho byl i výraznou osobností dvorského veřejného života. Aktivně se věnoval Sokolu a Pěvecké jednotě Záboj. I on se aktivně zapojil do protinacistického odboje. Na podzim roku 1940 byla z jeho podnětu započata tzv. sociální akce, která si kladla za cíl pořádat finanční sbírky a podporovat rodiny zatčených.

V noci ze 7. na 8. října 1941 byl spolu s dalšími 1 500 sokoly zatčen gestapem v „Akci Sokol“. Po věznění v Hradci Králové, Praze a Terezíně byl 15. ledna 1942 transportován do Osvětimi. Za nelidských podmínek a třeskutého mrazu byl nucen vykonávat v táboře těžké práce. Těžkým omrzlinám a zápalu plic podlehl 2. února 1942, ve věku 57 let.

Jaroslav Bilina

Jaroslav Bilina se od mládí účastnil politického života ve straně národně socialistické. 11. března 1929 stal nejmladším členem obecního zastupitelstva a byl ve svých 33 letech zvolen starostou města a to hned ve 3 volebních obdobích.

Jako představitel města a spořitelny byl v letech 1935 – 1937 účastníkem československých delegací na kongresech ve Francii, Belgii, Holandsku a Jugoslávii. Za jeho působení byly navázány přátelské styky města s britským Manchestrem. V roce 1935 byl ve volbách do Sněmu země České zvolen poslancem.

Za jeho starostování bylo v roce 1933 otevřeno Tyršovo koupaliště, které se stalo chloubou města. K vybudování Městské tržnice. Bylo zrenovováno muzeum, rozšířen vodovod, zlepšil se stav města po stránce bytové i výstavbové, byla otevřena obchodní akademie. V roce 1936 uspořádalo město velkou Textilní a krajinskou výstavu, jejíž význam přesáhl daleko hranice regionu. Bilina se podílel také na vybudování Textilního muzea.

Zasloužil se o to, že česká města Dvůr Králové a Polička zůstala součástí České země a nebyla začleněna do říšského území.

Po okupaci se Němci pomstili. 20. prosince 1939 musel pod nátlakem rezignovat na funkci starosty a 3. června 1942 přišlo zatčení a 5. června poprava v Pardubicích na Zámečku.

Další články TJ Sokol Dvůr Králové