Jaroslav Bilina byl jedním z nejmladších a zároveň nejúspěšnějších starostů Dvora Králové nad Labem

Od mládí se účastnil politického života ve straně národně socialistické. Vzdělával se soukromě a stal se úředníkem Okresní nemocenské pojišťovny. Jeho energie, iniciativa, průbojnost a zájem o samosprávné otázky přispěly k tomu, že se 11. března 1929 stal nejmladším členem obecního zastupitelstva a byl ve svých 33 letech zvolen starostou města. 

Starosta města

Ve funkci starosty ihned vyvinul všestrannou a energickou činnost, iniciativně zasahoval do všech samosprávných otázek města. Po uplynutí předepsaného volebního období byl opětovně ještě dvakrát zvolen starostou. Jeho práce byla uznávána všeobecně a ani jeho političtí protivníci mu nikdy neupřeli jeho schopnosti a tvůrčí práci a plně ji uznávali, neboť ve své funkci zastával vždy nadstranický postoj. Kromě významné funkce starosty byl funkcionářem Československé strany národně socialistické, předsedou výboru Spořitelny královédvorské, členem Sokola, Sportovního klubu, Junáka a několika dalších spolků a korporací. 

Jako představitel města a spořitelny byl v letech 1935 – 1937 účastníkem československých delegací na kongresech ve Francii, Belgii, Holandsku a Jugoslávii. Za jeho působení byly navázány přátelské styky města s britským Manchestrem. 

V roce 1935 byl ve volbách do Sněmu země České zvolen poslancem a není pochyb, že kdyby nepřišly tragické události roku 1938, dovedly by ho jeho schopnosti nejspíš ještě dál. 

Úspěchy

Za svého starostování, které trvalo celých 13 let, stál se svými spolupracovníky u zrodu významných událostí, které měly rozhodující vliv na další rozvoj města. V roce 1933 bylo otevřeno moderní Tyršovo koupaliště, které se stalo chloubou města. V roce 1935 přistoupilo město k rozsáhlé úpravě středu města v okolí kostela sv. Jana Křtitele a k vybudování Městské tržnice. Zároveň bylo zrenovováno muzeum, rozšířen vodovod, zlepšil se stav města po stránce bytové i výstavbové, byla otevřena obchodní akademie. V roce 1936 uspořádalo město velkou Textilní a krajinskou výstavu, jejíž význam přesáhl daleko hranice regionu. Bilina se podílel také na vybudování Textilního muzea, staral se o zmírnění nezaměstnanosti.  

Dvůr Králové nebyl začleněn do říšského území

V roce 1938 bojoval J. Bilina společně s průmyslníky Josefem Sochorem, Dr. Janem Klazarem, Bedřichem Deutschem a JUDr. Františkem Pařezem v Berlíně a později v Ratiboři jako člen mezinárodní delimitační komise za záchranu Dvora Králové města před hrozícím zabráním do německého pásma. Zasloužil se o to, že česká města Dvůr Králové a Polička, které byly obklopené německým živlem, zůstala součástí České země a nebyla začleněna do říšského území.  

Pomsta Němců

Na smrt šel Jaroslav Bilina hrdinsky a důstojně. To odsvědčili i sami Němci. Na smrt šel jako bojovník a nesmiřitelný odpůrce všeho německého. Hrdina protinacistického odboje. 

Zanechal po sobě starou matku, manželku a dvě děti a pověst přímého, statečného a hrdého veřejného pracovníka a vzorného Čecha. 

Již 80 let od heydrichiády

Jeho jméno nese ulice ve Dvoře Králové n. L. Před jeho bývalým bydlištěm je umístěn kámen zmizelého. 

Udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam
Uděleno čestné občanství města In memoriam v roce 2000

Přečtěte si ještě vzpomínání syna 

Pavlína Špatenková

Zdroj:
H. Rezková, P. Špatenková, Nebylo jim souzeno žít, 2018
archiv Městského muzea
archiv Sokola Dvůr Králové n. L.
archiv rodiny Jaroslava Biliny