Nejstarší zprávy o lyžování ze světa i z Čech

Fridtjofen Nansen *10. 12. 1861 +13. 5. 1930 Polární cestovatel, o své cestě napříč Gronskem napsal knihu, která vzbudila velký zájem o lyžováníJako sport se jízda na lyžích objevila v Norsku. V hlavním městě Kristianii, dnešním Oslu, byly uspořádány první lyžařské závody 2. dubna 1843. V Tromsö první závody ve skoku byly v roce 1879. V Oslo byl založen 15. května 1861 svaz pro povznesení sportu a v něm i lyžařského. 

V roce 1863 byla uspořádána v Trodheimu první výstava lyží. Fridtjofen Nansen se třemi Nory a dvěma Laponci v květnu 1888 během 40 dnů přešli Grónsko podél 64 rovnoběžky a ušli 650 km. O cestě napsal Nansen knihu „Na lyžích napříč Gronskem“. Její překlad do němčiny vzbudil v Evropě i u nás velký zájem o lyže.

Všude, kde sníh znemožňoval zimní cestování, vymyslel člověk nástavbu na obuv různého tvaru zabraňující přílišnému boření do sněhu. V Krkonošské oblasti to byly kropě. Hned na začátku 19. století 17. ledna 1806 byl podniknut první zimní výstup na Sněžku. V březnu 1817 podnikl F. W. Rüffer první hřebenový výlet a to s kropěmi. 

Sekerník Vondrák z Horní Brané kropě výstižně popisoval "V zejmě se tenkrát nosily kropě, když bylo moc sněhu. Byla to taková nešmasterná věc. Kdo se nechtěl máchat sněhem, uvázal si je na boty, ale při chůzi musel nohy vodhazovat, jako by měl mezi nohama kouličku vosnovy."

Jan Nepomuk František hrabě Harrach 2. 11. 1828 – 12. 12. 1909V Christianii, dnešním Oslu byla 1892 uspořádána Světová výstava. Jan Nepomuk František Harrach na této výstavě byl, nevíme však, zda vystavované lyže byly pro něho inspirací. Ve stejném roce se hrabě z Harrachu setkal ve Vídni se švédsko-norským vyslancem (tehdy Norsko se Švédskem tvořilo unii, Spojené království Švédska a Norska) a v hovoru si mu stěžoval na potíže, které má jeho lesní personál při chůzi v hlubokém sněhu. Tehdy mu Švéd poradil, aby lesníkům opatřil lyže. 

Hrabě z Harrachu po návratu z Vídně jednal o zavedení lyži se svým vrchním lesmistrem Ludvíkem Šmídem v Horní Branné. Ten o lyžích již věděl od svého syna Ludvíka, lesního praktikanta a svého zetě Ferdinanda Reicha. Proto lesní správa 17. 12. 1892 objednala dva páry lyží: jeden pár jasanových od Ganzterera z Thenebergu v Horních Rakousích a druhý pár lyží bukových od firmy bratří Thonetů ve Vídni. Cena každého páru byla 11 zlatých. První lyže přišly do harrachovského zámku již o vánocích a tady také hned na nich začali jezdit Ludvík Schmid, jeho bratr Zdeněk a Ferdinand Reich, který píše, že začátky byly velice žalostné, ale pro přihlížející obecenstvo velice zábavné. Významný den pro lyžování v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší je tedy právě 17. prosinec 1892.

Kropě z devatenáctého století v jilemnickém muzeuV Horní Branné František Soukup a ve Štěpanicích sekerník Antonín Vondrák začali podle dovezeného vzoru vyrábět lyže. V severovýchodních Čechách se traduje, že první lyže byly na Jilemnickém panství. Ale již 1887 Josef Rössler-Ořovský si nechal z Norska dovést dva páry lyží. Poprvé vyzkoušel lyže se svým bratrem Karlem v noci 5 na 6. ledna 1887 na Koňském trhu (Václavském náměstí). Lyže a jejich vázání dali podnět vzniku škol jízdy na lyžích. Lyže pro sportovce dováželi nebo vyráběli firmy nejen v Krkonoších. V Jilemnici Mečíř, ve Vysokém nad Jizerou Bartoň, Janda, v Bartošovicích v Orlických horách Klemens Neuman v Lomnici nad Popelkou Josef Císař a další koláři a truhláři. I v okolí Dvora Králové se vyráběly lyže - v Doubravici č. p.22 Josef Kunc, strojní kolářství, výroba lyží a sáněk, v Bílé Třemešné č. p. 155 Augustyn Vopršálek a jeho syn Miroslav Vopršálek.

Jan Buchar - první předseda Svazu českých lyžařůV „Časopise turistů“ v roce 1895 řídící učitel z Dolních Štěpanic Jan Buchar zveřejňuje svoje zkušenosti v jízdě na lyžích. Vřele je doporučuje všem turistům a zmiňuje se i o tom, že lesníci hraběte Harracha užívají lyže ve službě. Jan Buchar byl obětavým a nezištným propagátorem zimní turistiky, Jeho desítky novinových a časopiseckých článků a fotografie měly velký vliv na rozvoj zimní turistiky v Krkonoších. Patřil také k obětavým vůdcům turistických výprav.

Druhým propagátorem zimních krás Krkonoš byl učitel Josef Aleš, který používal přídomek Lyžec. Je autorem prvního českého zimního průvodce Krkonošemi.

V českých zemích to byla turistika, která pomohla lyžařskému sportu nejvíce. Turisté byli první, kteří se naučili jezdit na lyžích. Poznali, že příroda má své krásy v létě i v zimě. Velkým propagátorem lyžařské turistiky byl právě učitel Jan Buchar. Jeho žáci v zimě znali tělocvik jako lyžování. 

První hřebenový přejezd Krkonoš ve dnech 2. a 3. dubna 1893 podnikla pětice mužů z Vrchlabí: Karel Syrovátka, Heinrich Thér, Anton Erben, Adalbert Ehinger, a lesní adjunkt Wilhelm Liška. Z vrchlabského náměstí nesli lyže přes Strážné, Hříběcí boudy na Lahrovy boudy. Odtud již na lyžích Zadní Rennerovky, Studničná hora, Obří bouda. Tady odložili lyže a podnikli pěší výstup na Sněžku. Po návratu opět na lyžích k Boudě prince Jindřicha, Polední kameny, Malý Šišák, Špindlerovka, Petrovka. Nocleh a druhý den Vysoké kolo, Bouda u Sněžných jam, Krkonoš, Mísečky, Žalý, Vrchlabí.

Josef Rössler-OřovskýPrvní sportovní využití lyží v kolektivu bylo iniciováno Josefem Rösslerem-Ořovským v Praze již v roce 1887. V Praze vznikl při Bruslařském závodním klubu lyžařský kroužek. V roce 1894 se osamostatnil pod názvem Český Ski klub Praha a jeho stanovy byly schváleny 1896. V Jilemnice vznikl Český krkonošský spolek SKI, jeho stanovy byly schváleny 5. dubna 1895. Ve Vysokém nad Jizerou vznikl Český Ski klub Vysoké nad Jizerou. Svaz lyžařů v království českém byl založen 21. 11. 1903 v Jablonci nad Jizerou, dohodou výše tří uvedených lyžařských spolků. Bylo to založení prvního národního svazu na světě.

Nutno podotknout, že důležitým počinem bylo založení Lyžařského svazu Krkonoše. Zástupci rakouských krkonošských klubů s činovníky slezského skiklubu se sešli 15. března 1903 a založili společné sdružení. V zápise z valné hromady svazu je uvedeno 8 lyžařských spolků s celkovým počtem 42 závodníků. Slezské kluby však  ze svazku vystoupily, delegáti svaz jednohlasně rozpustili. Zástupci německých klubů založili Svaz německých spolků zimních sportů v rakouských Krkonoších – VDWÖR (Verband deutcherWintersportvereine im österreichischen Riesengebirge.

V roce 1893 byly v Čechách uskutečněny dva závody v běhu na lyžích, které patří mezi první závody ve střední Evropě. Byly to závody na Kozinci u Jilemnice a v Lukově u Holešova na Moravě, v Hostýnských vrších. V Praze ve Stromovce se 18. ledna 1896 koná 1. Mistrovství Českého království. Byl to první a také poslední lyžařský závod v Praze. Jilemničtí zorganizovaly 1897 první mezinárodní podnik. Zúčastnil se jeden Němec a jeden Nor. Čeští závodníci Bedrník a Mládek v  roce 1896 startují na závodech v Taubenbergu u Mnichova a porazili tady Nory i Švédy. V Plötzleindorfu v témže roce startují František Hron a Hynek Bedrník, který zvítězil. Na Semmeringu Hron v roce 1897 porazil všechny nejlepší Rakušany.

Norský nadporučík Nikolai Ramm OestgaardKoncem 19. století působí u nás zahraniční instruktoři. Nor Hagbart Steffens, účastník holmenkolských závodů a Švéd Estlander vedou kurzy v letech 1896 a 1897. Zásluhou Steffense se u nás prosadil skok a telemarský neboli norský způsob jízdy. Ing. Hartwig Ingens vede kurzy ČSK Praha. V roce 1906 u nás působil F. V. Hallen, v letech 1911-1914 Norové H. Steffens, S. Kielland, pozdější velvyslanec v ČSR, R. Oestgard, norský královský nadporučík, pozdější president FIS v letech 1934 - 1951 a Fin ing. E. Estlande

V první polovině 19. století vznikly v českých zemích německé tělocvičné spolky Turnverein, které pěstovaly tělesná cvičení, jejichž smyslem byla tělesná, duševní, ale i branná připravenost německého národa. Jednalo se o spolky národnostně laděné.

Jako protiváha německým spolkům vznikl v roce 1862 Sokol, který pěstoval tělocvik s úmyslem posílit tělesnou i duševní stránku svých členů a potažmo celého národa. Ráz Sokola byl už od jeho založení v roce 1862 národnostní, především byl vnímán jako český a obrozenecký. Zaměření bylo všestranné: prostná, nářaďová cvičení, skoky, zápas, později bylo přidáno veslování, plavání, jízda na koni, střelba, šerm. Kromě pravidelných cvičení byly pořádány výlety. Jedním z prvních byl výlet na Závist nad Zbraslaví, na Říp a společenské zábavy. Celou šíři činnosti však obtížně zajišťoval. Ve spolupráci s Národní jednotou Severočeskou byla proto založena v roce 1888 samostatná turistická organizace Klub českých turistů.

                                                               

Použité prameny: