Jana Vepřeková získala na mistrovství světa v bezmotorovém létání bronzovou medaili

Nejdéle sloužící reprezentantka

Poprvé se Jana Vepřeková stala mistryní světa ve svých 45 letech. Jak sama tvrdí, létání je hodně o zkušenostech, ale také psychické odolnosti jako u jakékohokoliv jiného sportu. Sama si až později přišla na to, jakou metodu zvolit, aby psychický tlak negativně neovlivnil celkový výsledek. 

Přestože je Jana v reprezentaci nepřetržitě od svých 21 let, má dvě děti a stálou práci na plný úvazek. Sama uznává, že vše se v jejím životě podřizuje létání - od data narození dětí přes termíny dovolených a finančních investic. Naštěstí její manžel, sám bývalý reprezentant v motorovém létání, má pro jejího koníčka pochopení, stejně jako její zaměstnavatel - ZŠ Schulzovy sady ve Dvoře Králové. Nepřetržitou reprezentaci si mohla dovolit i díky dvěma babičkám, které se jí v období závodů staraly o děti, a také faktu, že mistrovství světa je každé dva roky (mistrovství Evropy a mistrovství světa je jeden závod). 

Náročnost časová i finanční

Jako reprezentantka má určité výhody, mezi které patří reprezentační trenér, zapůjčení předem vytipovaného letadla na celou sezonu a proplacení aerovleků (vytažení kluzáku do vzduchu) na mistrovství světa. Sama si však na závodech platí dopravu, stravování a ubytování. Jeden závod trvá minimálně 2 týdny, s tréninky 3 týdny. Na vzdálenější závody je vhodné, aby s ní jel pomocník, který jí pomáhá s letadlem. Z vlastních zkušeností ví, jak těžké je takového pomocníka najít. Letos do Dánska vyjela bez něj a odnesla to její záda - výsledkem byla měsíční nemocenská. Její letecká kolegyně zase dala na doporučení kamarádů a jako pomocníka si vzala „holku”, která má zkušenosti s řízením kamionů. Bohužel chvíli poté, co jí cestou do Dánska na mistrovství světa předala řízení, nabourala na dálnici do dalších 3 aut. Přívěs v podobě letadla si žádá skutečně zkušeného řidiče. Závodnici nezbývalo než si rychle zavolat pro jiné auto, aby se do Dánska dostala včas a nezmeškala start. 

Finanční náročnost tohoto sportu se projevila mimo jiné v porevoluční době pauzou, kdy se v reprezentačním poli ani na regionálních závodech neobjevovaly nové tváře. „Měla jsem štěstí, že jsem začala létat ještě ve Svazarmu. Porevoluční zájemci o tento sport měli začátky rozhodně těžší, zejména co se týče finanční náročnosti. Až nyní vyzrává další generace výborných pilotů. Zatím ještě sbírají zkušenosti, ale budou dobří”, vysvětluje generační proluku v bezmotorovém létání.

Let ve dvojici či trojici

Pokud si myslíte, že „plachtění” v kluzáku je individuální sport, mýlíte se. „V plachtění se vyplácí spolupráce. Většinou se plachtí ve dvou. Já v poslední době plachtím s kolegyní z Mladé Boleslavi,  kterou pro mě vytipoval trenér. Předtím jsem létala s kolegyní, která mi více sedla v osobní rovině, ale dnes vidím, že trenér vybral dobře. Jsme během letu spojené vysílačkou, navzájem si předáváme zkušenosti a aktuální informace či varování. Nikdy stejně výkonný jedinec nemůže dosáhnout takového výsledku jako stejně výkonná dvojice či trojice”, vysvětluje Jana nezbytnost spolupráce během závodů. Společný trénink však není možný. Společné létání si tak užívají jen během závodů a trvalo dva roky, než si na sebe zvykly. 

K 1. září 2015 měla Jana Vepřeková nalétáno 203 810 km v 4446 hodinách, ze 2111 startů. 

 Smekáme a gratulujeme k letošním úspěchům.

Kateřina Sekyrková

kralovedvorsko.cz